Jak zaslechneme stračí skřehotání, uklízíme lesklé věci, aby si pro ně nepřiletěla. Kroutíme hlavou nad jejím „zpěvem“ a nechápeme, jak může patřit mezi pěvce stejně jako slavík či kos.  Patří sem stejně vrána i krkavec., Mezi lidskými zpěváky se také najde dost těch, nad jejichž hlasem kroutíme hlavou.
straka na kmeni
Jak vypadá
Obě pohlaví vypadají stejně. Černá hlava, bílé lopatky, černý hřbet, dolní část a kostřec bílý s trochou šedé. Dlouhý ocas, silně stupňovitý, rýdovací pera kovově lesklá, z větší části s modře lesklou špičkou. Vole a krk jsou černé, prsa a břicho bílé. Vnitřní prapory ručních letek skoro bílé s černými špicemi. Zbytek leskle černý, svrchní křídelní krovky s ocelově modrým leskem.
Proč krade?
Zřejmě proto, že příroda naučila samce dávat přednost lesku per samiček a možná chtějí vlastnit něco, co upoutá pozornost opačného pohlaví. Kdoví.
straka obecná
Povaha
Nechá se snadno ochočit. Je to inteligentní, hravý a společenský pták. Je hyperaktivní, zvědavý, všetečný, drzý, provokativní, někdy agresivní.
Má spoustu energie a ne vždy má na ni člověk náladu. Ale ona se nedá odradit. A to nejen, když ji máte ochočenou. Jak si vás jednou vybere a vleze k vám, už je u vás doma.
Jinak je to ale veselý tvor. Pobíhá kolem svého člověka, vymýšlí lumpárny a je šťastná, když se člověk přidá. Při zamračeném či deštivém počasí podřimuje.
Počítejte s tím, že díky zvědavosti vše převrací, shazuje a hledá, kde by našla něco dobrého do zobáku. Díky jejímu volnému pobytu v bytě, počítejte s výkaly. Chtít ji naučit na jedno místo, je marná snaha.
Strava
Tu získávají především na zemi. V zimě převažuje rostlinná složka, v létě živočišná. V době mláďat straky sbírají pavouky, larvy, housenky, později červy, brouky, hraboše, blanokřídlé i zdechliny. V létě a na podzim se živí bobulemi, třešněmi, hruškami a semeny, která jsou významná hlavně v zimě. Ve městech si pochutnávají na odpadcích a živočiších zahynulých pod koly aut.
Rozmnožování
I když jsou monogamní, nevěra pro není neznámou. V době hnízdění samci vnikají do sousedních teritorií a snaží se spářit s cizími samičkami. Ovšem vlastní partnerku si pečlivě hlídají. Samečci se snaží o co největší počet svých mláďat a samice chtějí být oplodněny. Ale proto, že samci jsou všichni žárliví a hlídají si tu svou, rodí se převážně mláďata z jejich skutečného svazku.
Hnízdění
Svá velká hnízda umisťují vysoko do korun listnatých stromů nebo v hustém trnitém křoví. Jeho velikost je až 0,5 m v průměru. Základem jsou silné trnité větve, na nich je nanesena hlína a drobné kamínky. Zvnějšku jsou větvičky, uvnitř je vystlané trávou, kořínky, listím a chlupy. Hnízdo je opatřeno stříškou z větví. Dovnitř vedou dva vchody, které umožňují v případě nebezpečí útěk. Staví ho oba společně. Samice ale spíš zkrášluje. Samec budováním velkého hnízda dokazuje samici, kolik času a práce je ochotný investovat do hnízdění. Čím větší hnízdo, tím je více snesených vajec.
K vylíhnutí dochází za 21  – 22 dní. Krmení probíhá 6 týdnů.
 

Víme vůbec, jak žije známý ptačí zloděj?
4 (80%)1